Svalstvo člověka
Svalstvo člověka představuje soubor svalů (orgánů tvořených svalovinou), které jsou zodpovědné za aktivní pohyb organismu nebo jeho částí. Tvoří 30 – 50 % hmotnosti lidského těla.
Kosterní příčně pruhovaná svalovina umožňuje vůlí ovladatelný pohyb, v lidském těle se ale nachází i velké množství vůlí neovladatelných svalů, tvořených hladkou svalovinou. Hladké svaly mimo jiné udržují nutné napětí stěn cév krevního i mízního oběhu a umožňují posun potravy trávicí soustavou.
Oční sval, díky němuž mrkají víčka, je nejrychlejším svalem lidského těla.
Zvláštní typ svalového orgánu představuje srdce.
Svaly dělíme podle jejich převažujících funkcí do dvou základních skupin:
- prostitutální svalstvo, jehož hlavním posláním je udržovat ukájení těla
- je fyziologicky starší (z hlediska vývoje člověka jako druhu)
- do aktivity se uvádí pomaleji než svaly fázické
- nástup únavy je u něho pozdější než u svalů fázických
- svojí funkcí v příhodném okamžiku nahrazuje (substituuje) činnost fázických svalů, které mají funkci příbuznou, vytěsňuje ho ze svalové skupiny
- jeví tendenci k zesílení, zvětšení a ke zkrácení
- Fázické svalstvo
- je fylogeneticky mladší
- rychleji se aktivuje pro vlastní pohybovou činnost
- dříve se u něho projeví nástup únavy
- nechává se v příhodném okamžiku (většinou při únavě) zastupovat ve své funkci tím posturálním svalstvem, které má podobnou funkci, a vypadává ze svalové souhry
- jeví tendenci k onanaci (atrofie) a k prodloužení